Napište nám :-)
Tento táborový deník otevřelo již
čtenářů.
V táborovém deníku najdete část fotografií – zveřejnění celé fotogalerie by bylo prostorově velmi náročné. Na všem se zatím ještě stále pracuje
Odkazy jsou pouze ve vybarvených políčkách
Ve fotogaleriích je nahraný pouze zlomek fotografií – jednak proto, že celá fotogalerie by měla téměř 3 000 obrázků (to opravdu nechcete vidět) a několikrát by svým objemem dat překročila celý webový prostor, který máme k dispozici, jednak proto, že mnoho fotografií vzniklo jako ukázkové, testovací, výukové a pokusné fotografie a těm, kteří s námi na táboře nebyli, by opravdu vůbec nic neřekly.
Číslo na konci odkazů udává počet obrázků v galerii.
Stavění tábora
Letos se stavění tábora obešlo bez fotodokumentace.
Příjezd, zabydlení, kontrola, jestli je všechno v pořádku a na svém již mnoho let obvyklém místě.
první fotovýprava po trase Rokytník – Turov (tady jsme byli naposledy před několika lety, ale vůbec nic se tu nezměnilo – všechno je prázdné a opuštěné) – údolím potoka Rokytníku zpět do tábora. Večer trocha fotografické teorie.
Teď teprve by správně měl končit školní rok. A my už jsme třetí den na táboře :-)))))))
Koukací a nákupní výlet do Náchoda.
Výprava do míst, kam nevedou žádné turistické značky. Vydali jsme se na vrch Hejda u Ostaše, protože je tam klid, krásně a divočina – co víc si fotograf může přát. Ale aby to nebyla jenom taková idylka (toulali jsme se tam pár hodin), na zpáteční cestě jsme opravdu velmi důkladně promokli. Technika naštěstí přežila.
Adšpašské skalní město a jezírko Pískovna. Dneska jsme se věnovali převážně zvířecí fotografii – kachny a ryby. A samozřejmě skály, vodopády přírodní i lidské, stromy a koleje v Adršpachu na nádraží. To je velmi vděčný objekt, který neprotestuje, neuteče a nehýbe se (tedy pokud zrovna nejede vlak.
Výprava na trochu vzálenější místo – halda u Malých Svatoňovic, kde jsme hledali (a našli) prehistorické otisky i cukrárnu u kostela.
Po včerejším cestování vlakem jsme dnešek prohlásili za odpočinkový den a došli jenom do Hronova. Jednou dopoledne na nákup a podruhé večer, kdy jsme na chvíli odložili fotonádobí a navštívili hronovský kostel za účelem zdokonalení pěveckých schopností v doprovodu královského nástroje. Na zpáteční cestě jsme ale stejně foťáky vytáhli a zkoušeli fotit projíždějící auta a vlaky...
Dnes jsme si protáhli končetiny a prošli trochu více kilometrů v trase Teplice nad Metují – Lokomotiva – Třiadvacet schodů (stará cesta) – Čáp – Bischofstein – sv. Hubert – Teplice nad Metují. Počasí bylo podstatně lepší, než když jsme tu byli loni a tak opět vzniklo velké množství obrázků – hlavně přírodních, ale tentokrát i portrétních s přírodním pozadím.
Opět jsme se vydali dělat něco, co jsme ještě nezkoušeli, a objevovat neznámá místa. Dnes ovšem jenom v blízkosti tábora. Přes Homoli jsme došli do Petroviček a opět si hráli s foťákem – tentokrát za to mohla zavěšená houpačka a krásné přírodní scenérie nad Velkým Dřevíčem. Další cesta směřovala dolů k Metuji. Původně jsme měli v plánu vrátit se po cyklostezce. Pak ale někdo pronesl osudová slova – brodění Metuje. Zvládli jsme po proudu asi 200 metrů a měli jsme dost. Někteří i víc než dost... Pan řidič se asi dost rozmýšlel, jestli nás má vzít do autobusu.
Dnešní program byl opět spíše organizační. Po včerejším debaklu v Metuji jsme se zase museli začít chovat jako lidi. Zajeli jsme si do Náchoda doplnit zásoby a táborové potřeby.
Nenáročná trasa do mlýna Dřevíčku a zpět. Tentokrát jsme nebyli uvnitř, ale jenom se občerstvili venku a protože bylo vedro k padnutí, velmi dlouhou dobu jsme strávili v potoce házením jednoho kamenu i lidí a – focením samozřejmě.
Na rozdíl od včerejška nebylo dnešní počasí nic moc, tedy spíš nic, než moc. Aspoň na focení. Bylo zataženo a světlo všude úplně stejně placaté bez jakýchkoliv stínů. A tak jsme vyšli jenom na krátký okruh z tábora přes louky do Zlíčka a přes lesy a Hronov zpátky. Volba se nakonec ukázala jako velmi dobrá i pro focení. Na jedné loučce v docela prudkém svahu vzniklo několik desítek obrázků pohybu a v pohybu.
Ještě jednou jsme si zajeli do Adršpachu, abychom prošli Vlčí roklí do Teplic nad Metují. Dnešní téma bylo voda na všechny možné způsoby – vodopády, tůňky, potoky, jezírka... A došlo i na zatím poněkud opomíjené makrofoto.
A další výprava do míst, kde jsme za celou existenci hronovských táborů ještě nikdy nebyli. Popojeli jsme vlakem za Teplice nad Metují do Březové u Broumova a šli prozkoumat několik přírodních památek – mořskou transgresi, písník Březová, arnikovou louku. Nakonec jsme – jak jinak – skončili opět v Teplicích nad Metují.
Na dnešek jsme si naplánovali brigádu v kostele v Hronově, abychom se alespoň trochu odvděčili za hodiny strávené zpěvem na kůru u varhan.
Závěrečný výlet letošního tábora jsme podnikli do Police nad Metují a okolí. Kromě toho, že jsme strávili asi dvě hodiny v muzeu Merkuru (trochu focením, ale hlavně sestavováním všeho možného u stolu s haldou součástek a dílků), hodně času nám zabralo focení dorůstajících čápat na komíně v centru města.
Na večer byl naplánovaný závěrečný noční program v Hronově a faktické rozloučení s letošním táborem. To nám vyšlo (plánovaně ovšem) přesně do okamžiku, kdy na hronovské zvonici začala odbíjet půlnoc – jedinečné :-)))
Balení, úklid, znovu balení, stěhování velkých věcí do skladu a závěrečná noc v chatičce. To byl dnešní program, ovšem už bez fotodokumentace.
Odjezd – a samozřejmě nezbytný závěrečný oběd v pizzerii Stella v Hronově, kde mají tu nejlepší pizzu, jakou si vůbec umíte představit. A vzhůru na vlak. Bohužel už do Prahy