Rolnička - obrázek Dětský pěvecký sbor Rolnička Praha 12




Kronika zájezdu do Chorvatska
52. Festival dalmatinskih klapa – Omiš

Chorvatsko

Poslední aktualizace 29. 8. 2018 – 23.40 :-) Počet návštěv:

Milí návštěvníci,
na začátku letních prázdnin 2018 jsme se s Rolničkami vydali na dlouho plánovaný zahraniční zájezd do Chorvatska na Festival dalmatinskih klapa (FDK) ve starobylém pirátském městě Omiši.
Po několika předcházejících letech, kdy naši účast komplikovaly různé nepřekonatelné organizační a finanční složitosti, se nám letos cesta konečně otevřela. V celé historii festivalu od roku 1967 jsme byli prvním zahraničním a dětským sborem, který se festivalu zúčastnil (s výjimkou souborů ze států bývalé Jugoslávie), čehož si samozřejmě moc a moc vážíme, neboť festival je určený výhradně pro chorvatské dospělé soubory, které se klapské písni věnují dlouhodobě a soustavně, a vedení festivalu velmi dbá na to, aby jedna z největších chorvatských hudebních tradic, která se těší velké oblibě napříč všemi generacemi, nijak neutrpěla na kvalitě. Naše účast pro nás byl tím pádem také závazek, že reprezentace nejenom naší Rolničky, ale vlastně i České republiky by měla být co nejlepší.
Kromě účasti na FDK jsme měli naplánovaných i několikero dalších zpívání – celkem jsme během týdenního pobytu v Chorvatsku absolvovali 12 veřejných vystoupení na nejrůznějších místech počínaje soukromým koncertem v téměř opuštěné vesnici Staro Selo nad Dućem, plánovaným i zcela neplánovaným koncertem na ostrově Šolta, přes koncerty na hradě Klis a v obrovské krápníkové jeskyni Vranjača a konče třeba dvěma vystoupeními v Diokleciánově paláci ve Splitu nebo čistě soukromými minikoncerty pro naše chorvatské přátele. Vrcholem celého zájezdu pak samozřejmě bylo slavnostní zahájení Festivalu dalmatinskih klapa v Omiši.
I když to tak možná vypadá, celou dobu jsme ovšem jenom nezpívali, čekaly na nás radovánky spojené s mořem, výlety po pobřeží i do hor, piknik na moři, noční město a spousta dalších.
Na této stránce najdete kroniku, foto i videa z celého zájezdu – občas jenom krátké postřehy, občas podrobnější líčení minutu po minutě – jak už to bývá, některé okamžiky prchnou a je těžké je znova zachytit, některé situace s námi všemi (v dobrém) zatřásly tak, že si je budeme hodně dlouho pamatovat i do nejmenších detailů.
Přejeme vám hezké počtení, pokoukání i poslouchání.

Informace o odkazech:

YouTubeU jednotlivých dnů najdete odkazy na videa. Všechna videa jsou veřejně dostupná na YouTube, názvy a popisky videí jsou uvedené přesně tak, jak jsou na YouTube. Název seznamu videí, kde jsou všechna pohromadě, je Rolnička Praha 12 - Chorvatsko - 52. FDK, odkaz na kompletní seznam videí je https://www.youtube.com/playlist?list=PLXM1P658TtTR229_LhKRswbP1CaBUbu7a.
FotoFotogalerie, na které vedou odkazy z této stránky, najdete (bez povídání a komentářů) také v naší běžné sborové Fotogalerii.
Obrázky ve fotogaleriích jsou z různých foťáků a nejsou vždycky řazené podle času a situací – při tom množství by to bylo opravdu náročné.
Všechny galerie i videa se otevírají v nových oknech/záložkách, aby vám zůstala otevřená tato stránka.

pondělíúterýstředačtvrtekpáteksobotaneděle
Pro přechod na určitý den nebo článek klikněte na datum/text v tabulce. Poděkování
všem zúčastněným
29. 6. 2018
Odjezd
30. 6. 2018
Příjezd do Duće, procházka a minizpívání v Omiši
1. 7. 2018
Večerní výlet do Starého Sela a minizpívání u kaple
2. 7. 2018
Celodenní výlet lodí, koncert ve Stomorské v kostele
3. 7. 2018
Audience u ředitele festivalu, zpívání v muzeu
4. 7. 2018
Výlet a zpívání na Klisu a v jeskyni Vranjača
5. 7. 2018
Večerní Split a koncert ve Vestibulu v Diokleciánově paláci
6. 7. 2018
FESTIVALOVÝ VEČER
7. 7. 2018
Poslední den, večer odjezd
8. 7. 2018
Návrat domů
23. 7. 2018
Malý dodatek ze Splitu
 
 
 

poděkování

Na úvod poděkování všem...

Skončila jedna úžasná a pro Rolničku naprosto jedinečná událost. Strávili jsme společných devět dnů, které byly nabité příběhy, okamžiky, zpíváním, společnými akcemi a výlety, setkáním s mnoha lidmi. Nic z toho by se nemohlo uskutečnit, kdyby se na tom nepodílela spousta osob, které si určitě zaslouží poděkování.

smileNejdříve za celou Rolničku: Dětský pěvecký sbor Rolnička Praha 12 posílá veliké poděkování všem z cestovní kanceláře HapTour v Liberci, zvláště pak Blance Havlákové, bez jejíž organizace bychom nikam neodjeli, Martině Suchomelové, která se o nás v Chorvatsku starala jako o vlastní, doprovázela nás na výletech a zařídila všechno, co jsme potřebovali, jakož i pánům řidičům, již nás bezpečně dovezli tam i zpátky. Aničce a Vesně, pro které byl náš týden s plnou penzí velmi náročný co do vaření, Jozovi který pro nás připravil perfektní výlet do míst, kam bychom se jinak sami nikdy nedostali, včetně výborného fishpikniku. A mnohým dalším, jejichž jména třeba ani neznáme a určitě by se sem všechna nevešla.

smileDalších několik poděkování už si dovolím vyslovit já jako sbormistr, vedoucí, organizátor, ten, jemuž se splnil dlouholetý sen, nebo prostě jenom Dan:
tečkaDěkuji Petře K. za to, že nám věnovala týden ze svojí dovolené a vydala se s námi, aniž by tušila, co všechno ji může potkat; bez jejího kvalitního Canonu a bystrého oka by byla naše foto a videodokumentace zcela nedostačující a pomáhala mi všude a se vším.
tečkaDěkuji Báře H. za její dvojroli zpěvačky a zároveň zodpovědného doprovodu, mojí pravé ruky; zařídila vše i na místech, kam moje oko nedohlédlo, ruka nedosáhla a mysl ani nenapadlo...
tečkaDěkuji Marice T. a Alici a Kubovi B. za to, že byli připraveni kdykoli a komukoli z nás pomoci, i když si užívali svoji vlastní dovolenou.
tečkaDěkuji všem Rolničkám – byli jste úžasní a naprosto pohodoví. Někteří moji kamarádi, když jsem jim říkal, co nás čeká a kam jedeme, mě varovali a říkali, že jsem blázen – vydat se s tak velkou a věkově různorodou skupinou dětí do ciziny a ještě navíc, když jsme spolu předtím takhle nikdy nikde nebyli. Mojí odpovědí bylo, že vám věřím a že to bude v pořádku. Ale že to bude takhle hezké a pohodové, jsem si ani já sám nepředstavoval. Děkuji za všechna zpívání, společné výlety, za to, že jste vždycky byli tam, kde jste měli být, za to, že jste (jsme) všechny nepředvídané situace a osobní i společné těžkosti vyřešili v klidu, s přehledem a nadhledem a pomáhali si navzájem. Děkuji za splněný sen – možná si to někteří ani neuvědomujete, ale svojí pílí jste se jako Rolnička zařadili po bok těch několika nejlepších ze stovek ostatních souborů. Není mnoho vyšších cílů, na které bychom mohli v chorvatské muzice dosáhnout. Děkuji i za to, že jste mnozí zrušili svůj tradiční prázdninový program a místo toho se vydali s námi do velkého neznáma, a doufám, že nelitujete.
tečkaDěkuji všem rolničkovským rodičům za to, že dětem umožnili zúčastnit se takové mimořádné akce. Děkuji za osobní důvěru, podporu, překonání všech komplikací a nakonec i za odvahu vypustit děti na týden za hranice, když pro některé to byla první zkušenost se zahraničím, první setkání s mořem nebo první týden bez rodičů. Rolničky byly opravdu fantastické – díky nim jsem celý zájezd mohl prožít a užít z větší části také v pohodě a ne jenom jako uhoněný organizátor. :-)


1. den

Pátek 29. 6. 2018 – Odjezd

Přišel den D. Dlouho připravovaná událost se přiblížila tak, že už to ani víc nejde. I když někteří si po dopoledním ruchu ve škole ještě možná ani nestačili uvědomit, že právě začaly prázdniny, skutečnost je taková, že stojíme před nádražím Braník a čekáme na autobus, který nás odveze do Chorvatska. Několikaleté přípravy a jednání a rozhovory konečně přinesly výsledek.
Pro většinu účastníků – Rolniček to bude velký výlet do neznáma, pro některé první zkušenost s mořem, první výlet do zahraničí nebo také první dlouhý výlet bez rodiny. Pro všechny bez výjimky pak první zahraniční sborový výjezd po mnoha letech a ještě k tomu na akci, které se nikdy žádný zahraniční dětský sbor nezúčastnil.
Ale my neodjíždíme s obavami, jak to dopadne, my si to jedeme UŽÍT a UKÁZAT, CO UMÍME :-))) a zároveň si splnit jeden SEN.
Nejhorší zážitek z celé cesty tam i zpět v podobě popojíždění jsme si odnesli z naší skvělé D1 hned na začátku. Všechno ostatní už bylo úplně bez problémů, včetně nevyzpytatelného hraničního přechodu mezi Maďarskem a Chorvatskem, kde jsme pobyli jenom asi 40 minut. Pravda, probudit některé Rolničky, aby mohly ukázat svůj cestovní doklad a byly na něm k poznání, se ukázalo býti trochu tvrdším oříškem :-), ale maďarští celníci byli neoblomní...


2. den

Sobota 30. 6. 2018 – Příjezd do Duće, procházka a minizpívání v Omiši

Do Chorvatska jsme dojeli všichni v pořádku.
Poprvé jsme se podívali na pláž, trochu vyzkoušeli, jestli je voda mokrá a slaná (někteří zkoušeli i důkladněji a déle a vůbec jim nevadilo, co právě mají na sobě :-)) a objednali jsme si oběd v konobě na pláži. Oběd možná není úplně to pravé označení, to byly přímo gastronomické orgie.
Po obědě a ubytování jsme se vydali do Omiše – kdyby se vám zdálo, že na obrázkách ve fotogalerii na autobusové zastávce vypadá většina sboru poněkud „jetě“ a „použitě“, je to způsobené jenom tou osmnáctihodinovou cestou autobusem a kombinací plného bříška a přímořského tepla. První omišská zmrzlina to spravila... Trochu jsme si ukázali město, podívali se, kde budeme zpívat a poprvé si zazpívali – tentokrát jenom dvě písničky v kostele Sv. Mihovila Arkanđela. A ještě jsme měli štěstí na živé setkání s klapskou muzikou, protože na místě, kde bude probíhat festival, právě měla zvukovou zkoušku jedna mužská klapa – úžasné :-)

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (1) HD (2:56)
Popis: Sobota 30. 6. 2018 – První zpívání po 18hodinové cestě autobusem :-) – Omiš - crkva Sv. Mihovila Arkanđela – Izresla ruža rumena (1 sloka), Čija je ono divojka

FotoFotogalerie – Po příjezdu, cesta do Omiše, Omiš, večerní čvachtání, první pláž, oběd (46)


3. den

Neděle 1. 7. 2018 – Večerní výlet do Starého Sela a minizpívání u kaple

Dnes jsme si dopoledne udělali malou zkoušku, abychom se trochu srovnali po cestě v novém prostředí a vyzkoušeli si, jak nám to vlastně v tomhle obsazení bude znít, jak budeme stát a to všechno ostatní. Jak se během týdne ukázalo, byla to vlastně zkouška jedna jediná, protože všechno ostatní zpívání už bylo na veřejnosti a s obecenstvem.
Odpoledne po siestě (kdy se venku na sluníčku opravdu žít nedá) jsme opět zkoušeli – tentokrát ale ne zpěv, ale moře, pláž, písek a tak vůbec – dokumentace je opět ve fotogaleriích.
Po večeři jsme se vydali ještě na zajímavou procházku do poloopuštěné vesnice Duće – Staro Selo, kde příroda postupně prorůstá do kdysi běžně obývaných domků. Nadmořská výška Starého Sela je asi 250 metrů (tahle informace ovšem zůstala utajená až do cíle), ale protože jsme větší část šli po místní silničce a nikam jsme nespěchali, zdaleka to nebylo tak hrozné, jak by se mohlo zdát při pohledu na některé obrázky v galerii.
Ba dokonce nám po krátké prohlídce zůstalo ještě dost sil na pár písniček v akusticky zajímavém výklenku kaple sv. Ante. Hned vedle kaple je jeden z obydlených domků, ze kterého se na nás přišla podívat paní s pánem. Ti dokonce přestali sledovat televizní přenos fotbalu – a to už je aspoň u Chorvatů co říct... – a ani nám nechtěli věřit, že nejsme Chorvati, ale Češi, a nakonec nás obdarovali sladkou odměnou se slovy, že něco takového tedy ještě opravdu neviděli – PRVNÍ VEŘEJNÝ ÚSPĚCH :-) Videa ze zpívání najdete na odkazech níže.
Domů jsme se vrátili už skoro za tmy, ale to bylo určitě jenom proto, že v Chorvatsku se rychle stmívá...

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (2) HD (0:54)
Popis: Neděle 1. 7. 2018 – Večerní zpívací vycházka s převýšením 250 metrů – Duće - Staro selo - crkva Sv. Ante – Čija je ono divojka
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (3) HD (2:28)
Popis: Neděle 1. 7. 2018 – Večerní zpívací vycházka s převýšením 250 metrů – Duće - Staro selo - crkva Sv. Ante – Izresla ruža rumena
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (4) HD (1:32)
Popis: Neděle 1. 7. 2018 – Večerní zpívací vycházka s převýšením 250 metrů – Duće - Staro selo - crkva Sv. Ante – Za ribara

FotoFotogalerie – Čvachtání na pláži, písek, večerní výlet do hor, Staro Selo, zpívání u kaple (54)


4. den

Pondělí 2. 7. 2018 – Celodenní výlet lodí, koncert v Maslinici a ve Stomorské v kostele

Celodenní lodní výlet jsme původně měli v plánu až na středu, ale vzhledem k počasí, které mělo být ve středu a které by se na lodní výlet opravdu nehodilo, a s ohledem na náš další program jsme ho přesunuli hned na pondělí.
Lodí Kairos s kapitánem Jozou Baučićem jsme se vydali kolem ostrova Šolty, což je výlet, který Jozo nedělá pro běžné klienty, ale pouze pro svoje přátele :-). Jenom na vysvětlenou, proč na přídi Kairosu vlaje pirátská vlaječka: Omiš bývalo město pirátů a jedním z největších pirátských rodů byli právě Baučićové. Takže Jozo je opravdu potomek skutečných pirátů, ale kdo ho (dobře) zná, fakt by to do něho neřekl.
První krátká zastávka byla na Šoltě v městečku Stomorska, kde se k nám ještě přidalo několik účastníků, a pak už jsme podél této zelené perly Jadranu pluli až na nejvzdálenější konec do Maslinice – krásné zátoky s několika ostrůvky.
V Maslinici jsme měli asi hodinu a půl času na pokoukání, zmrzlinu, jedno neplánované zpívání na rivě, kde se nám od místních dostalo uznání (a opět jsme museli trochu přesvědčovat, že nejsme z Chorvatska) a také jsme se stihli trochu počvachtat. Mezitím nám Jozo připravil na lodi oběd a pokračovali jsme dál podél druhé strany ostrova. Od otevřeného moře jsou na Šoltě vysoké útesy – kolem 80-90 metrů a stejná výška, jako je nad hladinou, jde i do hloubky. Zkrátka ideální místo pro několik fotografií Kairosu z vody proti útesům – jenom některé Rolničky mě do té vody opravdu nechtěly pustit...
O kousek dál jsme zastavili asi na dvě hodiny v zátoce Stračinska, kde jsme se teprve mohli pořádně vykoupat a osvěžit v křišťálově čisté vodě.
Na zpáteční cestě jsme se ještě jednou zastavili ve Stomorske – jednak abychom vysadili ty, kdo se k nám ráno připojili, jednak proto, že nám Blanka Havláková (jinak majitelka cestovky, která byla na výletě také s námi) domluvila zpívání v kostele ve Stomorske, což jsme ovšem dopředu nevěděli... Následoval tedy asi dvacetiminutový koncert v docela zaplněném kostele, kde kromě našich českých klientů CK bylo i docela hodně místních.

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (5) HD (1:35)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Maslinica - riva - minikoncert na přání pro přátele – Za ribara
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (6) HD (1:26)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Maslinica - riva - minikoncert na přání pro přátele – Čija je ono divojka
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (7) HD (1:44)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Maslinica - riva - minikoncert na přání pro přátele – Čiribiribela
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (8) HD (2:32)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Maslinica - riva - minikoncert na přání pro přátele – Izresla ruža rumena
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (9) HD (3:33)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Stomorska - crkva Sv. Nikole - krátký koncert – Za ribara, Čija je ono divojka
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (10) HD (5:25)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Stomorska - crkva Sv. Nikole - krátký koncert – Zaspalo je siroče, Izresla ruža rumena
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (11) HD (4:19)
Popis: Pondělí 2. 7. 2018 – Lodní výlet kolem ostrova Šolty – Stomorska - crkva Sv. Nikole - krátký koncert – Čiribiribela, Ten suchdolský rybník

FotoFotogalerie – Na lodi, obrázky z Maslinice, trochu se čvachtáme, druhá strana Šolty – jeskyně, útesy, koupání ve Stračinske, foto z vody, Stomorska a koncert v kostele, „zpěv“ na zpáteční cestě, písničky za odměnu pro kapitána Jozu a posádku Kairosu (129)
videoT03630.mov – video z koupání ve Stračinske – Bára v akci nad vodou i pod vodou (pokud by video nešlo přehrát přímo na stránce nebo bylo bez zvuku, stáhněte si ho do počítače a přehrajte)


5. den

Úterý 3. 7. 2018 – Audience u ředitele festivalu, zpívání v muzeu

Dnešek byl pro nás moc důležitý den. V půl desáté nás očekával ředitel Festivalu dalmatinskih klapa, pan Mijo Stanić. Po krátkém seznámení nám chvíli povídal o muzeu FDK a o klapském zpívání. Pak nadešla naše chvíle, protože jsme měli předvést, s čím bychom na festivalu nastoupili. Už v průběhu prvních písniček bylo poznat, že jsme pana ředitele velmi mile překvapili a jak sám potom říkal, něco takového opravdu nečekal – že jsme zpívali nejenom dobře chorvatsky, ale i správně po „klapsku“ a v těch správných „klapských“ aranžích. Nakonec nám pro festival doporučil Čiribiribela a Čija je ono divojka a zároveň jsme se dozvěděli, že budeme na slavnostním začátku celý festival zahajovat. BINGO!!!!! Několikaletý sen se začíná úspěšně naplňovat.
Když jsme odešli z muzea, zastavili jsme se ještě na starém městě před kostelem a jenom tak pro sebe si dali ještě jednu písničku. Než jsme dozpívali Za ribara, už kolem nás stál dav a odměnil nás mohutným potleskem. Rolnička začíná dobývat Omiš :-)
Odpoledne jsme neměli žádný „povinný“ program a užívali jsme si volna u moře.

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (12) HD (4:52)
Popis: Úterý 3. 7. 2018 – Setkání s vedením festivalu Omiš – Muzej Festivala dalmatinskih klapa – Čija je ono divojka, Izresla ruža rumena
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (13) HD (2:03)
Popis: Úterý 3. 7. 2018 – Setkání s vedením festivalu Omiš – Muzej Festivala dalmatinskih klapa – Čiribiribela
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (14) HD (1:50)
Popis: Úterý 3. 7. 2018 – Setkání s vedením festivalu Omiš – Muzej Festivala dalmatinskih klapa – Ten suchdolský rybník

FotoFotogalerie – V muzeu – povídání a zpívání, Omiš, písnička před kostelem (35)


6. den

Středa 4. 7. 2018 – Výlet a zpívání na Klisu a v jeskyni Vranjača

Po včerejším volnějším dnu jsme se opět vydali na další výlet spojený se zpíváním. Hned ráno po snídani jsme nasedli do autobusu a vyjeli směr hrad Klis nad Splitem. Krátkou prohlídku této úžasné historické stavby jsme zakončili na nejvyšším místě hradu v kostele sv. Vida s jedinečnou akustikou – jak jinak než (neplánovaným) zpěvem. Je znát, že s každou další písničkou, kterou tady kdekoliv zazpíváme, získává sbor – tedy teď už vlastně spíš klapa – víc a víc jistoty a zní lépe a lépe.
Z Klisu jsme autobusem pokračovali dál do jeskyně Vranjača, kde už jsme měli dopředu domluvené zpívání a samozřejmě prohlídku. Jeskyně sama není příliš dlouhá, ale je to obrovský prostor, který sahá 80 metrů pod zem s krásnou krápníkovou výzdobou. Tentokrát s námi do jeskyně jely i klávesy, a tak byl koncert zčásti i s doprovodem.
Zpáteční cesta trochu prověřila naši odolnost vůči horku, protože, jak jsme až pozdě zjistili, v autobusu nefungovala klimatizace. Zpočátku se dařilo ji celkem úspěšně nahradit otevřenými dveřmi, ale na dálnici už bylo nutné alespoň zadní dveře zavřít a v autobusu zmizel průvan... UFFF :-(
Odpoledne jsme se museli jít zchladit do moře a po večeři nás čekal ještě jeden mimořádný program. Autobusem jsme dojeli do Omiše a zamířili ještě jednou do muzea FDK. Klapa to ještě nevěděla, ale všichni dostali od Rolničky jako dárek a připomínku na festival tričko s logem festivalu :-))) Tím náš večerní program ale nekončil. Prošli jsme se starým Omišem a kolem kostela zamířili na pevnost Mirabela, která se tyčí nad nevysoko Omišem. Stejný nápad mělo ovšem více lidí, a tak jsme museli počkat, než se horní plošina, která je přístupná pouze po žebříku, trochu uvolní. Mezitím se nám začalo už trochu stmívat – klapa dostala ještě na půl hodiny volno, aby si všichni ještě mohli projít stánky a suvenýry před zavřením a pak už jsme se vydali na konec úzké kosy s majákem, která odděluje řeku Cetinu od moře – oblíbené místo na večerní procházky, odkud je hezký výhled na celý Omiš. Chvilku jsme si popovídali a pak už nám zbyl čas akorát tak na to, abychom stihli autobus a ještě před půlnocí se dostali domů. Kupodivu to vůbec nevypadalo, že by se někomu chtělo nějak výrazně spát – ostatně i tenhle večerní výlet byl součástí plánu, jehož cílem bylo trochu posunout Rolničkám biorytmus směrem k večerním hodinám, aby na páteční večer byli všichni živí, až budeme zpívat – festival začíná ve 21 hodin.

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (15) HD (1:34)
Popis: Středa 4. 7. 2018 – Tvrđava Klis, Crkva Sv. Vida – Čija je ono divojka
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (16) HD (3:20)
Popis: Středa 4. 7. 2018 – Kotlenice, Špilja Vranjača – Za ribara, Čiribiribela
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (17) HD (3:13)
Popis: Středa 4. 7. 2018 – Kotlenice, Špilja Vranjača – Give Me That Old Time Religion (byla nám trochu zima a navíc - v jeskyni se netleská, aby nepopadaly krápníky :-)))
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (18) HD (1:34)
Popis: Středa 4. 7. 2018 – Kotlenice, Špilja Vranjača – Čija je ono divojka, Prší prší (byla nám už trochu víc zima... :-)))

FotoFotogalerie – Hrad Klis (58)
FotoFotogalerie – Jeskyně Vranjača (85)
FotoFotogalerie – Večerní Omiš (49)


7. den

Čtvrtek 5. 7. 2018 – Večerní Split a koncert ve Vestibulu v Diokleciánově paláci

Festivalový den se přiblížil na dosah ruky a nám na dnešek zbyla poslední příležitost si veřejně zazpívat na místě, kde jsem si Rolničku dlouho jenom představoval   v Diokleciánově paláci ve Splitu, v prostorách, kterým se říká Vestibul. Ale popořadě...
Dopoledne jsme dnes měli krátké, což nám nijak nebránilo v tom, abychom se šli opět trochu namočit do slané vody. Kousek od nás vyrostla velká nafukovací vodní skluzavka, což některé Rolničky bystře využily.
Po večeři, která dnes byla už ve čtyři hodiny, už jenom proběhly poslední přípravy a následoval přesun do Splitu – klapa a ostatní se vezli autobusem (lepším než včera :-)), klávesy a příslušenství autem.
Ve Splitu jsme si nejdřív něco málo popovídali o tom, kde vlastně jsme, Rolničky měly možnost si v klidu projít tržnici a přilehlé okolí a v půl sedmé jsme měli sraz u Vestibulu. Vestibul je úžasná část Diokleciánova paláce těsně sousedící s tou nejrušnější částí (Peristilem) s neuvěřitelnou akustikou – kruhový prostor s klenbou, ale bez střechy, s velkým kruhovým otvorem nahoře. Pravda, celkový dojem nám i ostatním trochu (více) kazilo to, že část průchodu byla zavřená, protože dělníci stavěli pódium a zázemí pro následujících několik divadelních představení. Ale byli na nás hodní a alespoň po dobu našeho koncertu se snažili chovat tiše, i když na videích je občas slyšet břinkání trubek z lešení... Jak si všimnete, pro tentokrát už jsme zvolili nová festivalová trička (aby tedy jako bylo všem jasno, že...). Ještě jsme před koncertem měli trochu obavy, abychom se ve Vestibulu nekřížili se stejnojmennou Klapou Vestibul, která tam mívá pravidelné koncerty, ale tentokrát asi zpívali někde jinde. Ovšem úplně jsme je neminuli – viz dovětek s datem 23. 7. 2018 níže.
Po koncertě byla klapa odměněna zaslouženou zmrzlinou dle vlastního výběru a vydali jsme se na krátkou procházku po nejzajímavějších částech Diokleciánova paláce. Ještě jedno neplánované zpívání jsme si ale užili ve Zlaté bráně, kde je také krásná akustika. Tam jsme ty naše tři písničky měli i s docela velkým obecenstvem. Ty už se, bohužel na žádný přístroj zachytit nepodařilo.

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (19) HD (6:17)
Popis: Čtvrtek 5. 7. 2018 – Split – Dioklecijanova palača, Vestibul – Za ribara, Izresla ruža rumena, Čiribiribela
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (20) HD (6:44)
Popis: Čtvrtek 5. 7. 2018 – Split – Dioklecijanova palača, Vestibul – Ten suchdolský rybník, Jede sedlák do mlejna, Give Me That Old Time Religion
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (21) HD (1:38)
Popis: Čtvrtek 5. 7. 2018 – Split – Dioklecijanova palača, Vestibul – Čija je ono divojka
FotoFotogalerie – Večerní Split – koncert ve Vestibulu, zmrzlina, procházka, druhé zpívání, foto u sfingy (151)


8. den

Pátek 6. 7. 2018 – FESTIVALOVÝ VEČER

TAK, a je to tady! Den, ze kterého bychom si odnášeli smíšené pocity, kdyby ty krásné festivalové nebyly podstatně silnější než to, že už jsme vlastně na konci a (až) zítra večer jedeme už domů.
Dopoledne jsme si ještě trochu užívali v moři, ale ne moc dlouho, protože oběd i večeři jsme měli zase posunuté na dřívější hodinu. V pátek obvykle bývá slavnostní večeře, která se i trochu protáhne, ale díky našemu festivalovému programu se tentokrát režim dne, společný i pro ostatní účastníky zájezdu, musel přizpůsobit nám. Odpoledne už jsme věnovali hlavně balení a úklidu a rovnání věcí (a hledání jiných věcí), protože z festivalu se vrátíme pozdě večer a zítra ráno do devíti hodin už budeme muset vyklidit naše apartmány.
Po večeři už jsme jenom oblékli festivalový úbor, vzali si nejnutnější věci a odebrali se na autobusovou zastávku. Ještě v Praze jsme plánovali, že budeme mít pruhovaná trička, ale z toho nakonec kvůli zdržené dodávce sešlo. A bylo to dobře, jak se pak několikrát ukázalo později. Zůstali jsme tedy u našich žlutých sborových.
Ještěže jsme se na autobus vydali s dostatečným předstihem – tady v Chorvatsku totiž nejsou jízdní řády pro každou zastávku, ale časový údaj jenom říká, kdy autobus vyjíždí z konečné zastávky, což při hustotě provozu mezi Splitem, odkud autobus vyjíždí, a Omišem je údaj zcela zanedbatelný, protože někdy cesta trvá dvacet minut a někdy hodinu a půl. Autobus časem přijel, pan řidič už nás znal, protože takové množství jízdenek u něj hned tak někdo asi nenakupuje, a na dotaz, jestli můžeme zpívat, nám odpověděl, že beze všeho. (Na vysvětlenou: nad řidičem je v autobusu nápis „Ne beštimaj, ali pivat možeš.“, což znamená „Nenadávej, ale zpívat můžeš.„) Klapa se nejdřív na tenhle nápad netvářila moc nadšeně, postupně se ale na Za ribara přidali všichni. Odměnou a překvapením nám byl tleskající autobus. Ovšem pravý hukot nastal, když se k nám na další naše (chorvatské) písničky z přední části autobusu přidali další zpěváci z klapy Porat (jak jsme zjistili později), kteří také jeli do Omiše na festival na zvukovou zkoušku. Takže nejdřív v autobusu řvala Rolnička s klapou Porat a potom jako odpověď řval, dupal a tleskal celý zbytek autobusu včetně řidiče. Ten dokonce stíhal jednou rukou řídit a druhou rukou točit rozruch v autobusu na mobil. A ještě na nás volal, že je před námi zácpa, abychom ještě jednu, dvě, tři přidali. Zkrátka – než jsme přijeli do Omiše, přezpívali jsme bez jedné písničky celý náš chorvatský repertoár za vydatné podpory klapy Porat, autobus se dostal do varu a zažili jsme něco, co už se nám asi alespoň v naší městské hromadné dopravě určitě nepodaří.
Po krátké zvukové zkoušce, na kterou jsme nakonec vůbec nemuseli tu půlhodinu čekat, před námi najednou byly dvě volné hodiny do začátku festivalu. Strávili jsme je částečně procházkou po městě a částečně na omišské pláži, kde to chvílemi vypadalo, že někteří se před nástupem na festivalu asi budou muset převléknout (jsou šikovní, zvládli to všichni bez úhony).
Před devátou hodinou večerní už jsme byli připraveni ve uličce vedle Trgu Stjepana Radića spolu s ostatními klapami, ti samozřejmě vůbec nechápali, co tam děláme, ale všichni se k nám chovali mile. Ještě jsme absolvovali soukromé focení pro média a pak už jsme jenom čekali vedle pódia, poslouchali koferenciéra, který už mluvil o nás a připravoval publikum na mimořádnou událost... a tréma (aspoň u některých dosahovala hodně vysoko)... DJEČJI ZBOR ROLNIČKA IZ PRAGA... ZVONČIĆI... KLAPO IDEMO...
V záři reflektorů naštěstí klapa asi moc neviděla, co má před sebou. Do posledního místečka zaplněné náměstí, sedící, stojící, z oken okolních domů hledící publikum, půl roku dopředu vyprodané vstupenky, několik stovek lidí, kteří přišli na festival. Několikačlenná odborná porota složená z lidí, kteří o klapské písni vědí první-poslední a organizátoři. Zástupci sponzorů - ministerstvo kultury, banky, pošta, letiště, tisk. A kamera hlavního programu chorvatské televize a mikrofony Radia Dalmacija a s nimi tisíce dalších lidí. A teď před nimi stojí Dětský pěvecký sbor Rolnička z Prahy 12... JEDEM... TÓNY... ČIRIBIRIBELA...
TO NISU VESLA MOJE BRODICE...
Všechno dokonalé, začátek, hlasy, výraz, texty... jedem... jedem... jedem... pozor na konci... SUPER! Zatím je to dobré, zatím ještě zpíváme, ale co bude následovat, až skončí první písnička? Jaká bude reakce lidí, kteří jsou na svoje národní bohatství v podobě klapské písně jaksepatří hrdí a nedovolili by nikomu, aby ji jakkoliv znevážil nebo ji předváděl nějaký nepatřičným způsobem? Jak se budou tvářit na Rolničku, když tahle muzika je vyhrazená pouze klapám a v tomto místě a okamžiku navíc jenom těm vybraným nejlepším z celého Chorvatska. Klapám, které se svým písním věnují a pilují je roky i desítky let? Neděláme právě teď nějaký obrovský veřejný a mezinárodní přešlap (i když s požehnáním vedení festivalu)???
... ODOH U MA-RIIII-NEEEE... POSLEDNÍ TÓN...
Ticho – nemělo čas přijít. Ještě než dozněl ten poslední dlouhý akord z první písničky, ozval se mohutný potlesk, bouřlivý, pochvalný hukot a rachot zaplnil náměstí. To nebylo jenom pár tlesknutí ze slušnosti. To bylo znamení, že jsme se stali součástí festivalu – Klapa Rolnička... A protože nám vedení festivalu dalo stejný prostor, jako všem ostatním klapám, mohli jsme přidat druhou písničku, když se potlesk utišil.
ČIJA JE ONO DIVOJKA...
Jestliže tu první písničku klapa předvedla sice s úsměvem, za kterým se ale skrýval velký otazník, u té druhé jakoby si vzpomněla na to, co jsme si na zkouškách mnohokrát opakovali a připomínali – my nejedeme do Omiše proto, abychom s obavami čekali, jak dopadneme, my si to tam jedeme UŽÍT, stejně jako si to užívají všichni ostatní. Přesně tak ta písnička vypadala, radost přetavená do muziky, úžasné žluto-černé zjevení, které si získalo těch několik stovek lidí na trgu Stjepana Radića.
...KOJA RANO RANI... NA VOOOO-DUUUUU.
Potlesk. Delší, mohutnější. Překrásná reakce od publika pro první dětský sbor a současně prvního účastníka z České republiky ve dvaapadesátileté historii festivalu.
Závěrečný minirozhovor ještě vyvolal jednu reakci publika, které ocenilo, že Rolničky vědí, o čem zpívají, a že jsme pro nacvičení těch dvou písniček potřebovali asi osm zkoušek. A ještě potlesk na odchod...
V zákulisí, tedy spíš v boční ulici, se nám dostalo dalšího uznání od klap, které jejich výstup teprve čekal, a opět bylo poznat, že to myslí vážně a není to jenom „Super“ ze slušnosti. Teprve tam o chvíli později dostaly průchod všechny emoce, jež se nastřádaly za celý večer a vlastně za celý týden, a celá klapa se najednou semkla dohromady do jednoho klubka. Chorvaté říkají, že zpívání v klapě není jenom zkouška jednou za týden, ale že je to životní styl. A přesně tohle bylo náhle poznat z našeho žlutého klubka. Krása... Nádhera... Úžasný dárek ke 30. narozeninám Rolničky. Těžko se o tom píše, protože ono to moc popsat ani nejde.
To nejlepší poděkování ale teprve mělo přijít, poděkování od klapy pro svého vedoucího. Rolničky vymyslely a vyrobily to nejcennější poděkování, vlastně videopoděkování, jakého se mi kdy dostalo. Jsou okamžiky, kdy se člověk už ani nepokouší hledat slova pro odpověď, protože ví, že je stejně nenajde, a i když je náhodou najde, tak nemá sílu je vyslovit. ROLNIČKY, KLAPO, DĚKUJU!!! Splnili jste mi jeden z mých největších hudebních snů a dokázali jste něco, co se u nás v České republice ještě nikomu nepodařilo.
Tak, a když už jsme zase všichni přestali vidět rozmazaný chodník před sebou :-))), došlo nám, že bychom si dali něco dobrého, neb od večeře už uplynula dlouhá doba. První kroky nás tedy vedly na hlavní omišskou třídu Fošal, kde stál stánek s koblížky, a my jsme doufali, že i v tuto pokročilou hodinu bude mít nejenom otevřeno, ale i dostatečnou zásobu surovin. Asi jsme doufali dostatečně silně, protože obojí se nám splnilo. A ještě dlouhou dobu v nás dozníval dnešní náročný, ale fantastický večer, než jsme se začali vracet zpět do reality. Ta nám poměrně důrazně připomněla, že je třeba dojít na zastávku dříve, než pojede poslední autobus naším směrem, protože zítra... už... pojedeme domů.

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (22) HD (1:48)
Popis: Pátek 6. 7. 2018 – Omiš – městský autobus ze Splitu do Omiše (Dalmatinac)
Jedeme na zahájení festivalu – nápis nad řidičem hlásá „Ne beštimaj, ali pivat možeš“, což znamená Nenadávej, ale zpívat můžeš. Vzali jsme to (po dohodě s řidičem) doslova. Nejdřív jsme začali zpívat sami, pak se k nám přidali členové z Klapy Porat a když jsme dozpívali první písničku, tak začal řvát celý autobus včetně řidiče a dožadovali se další (že prý to ještě stihneme, neb je před námi kolona). Na videu už je zachycený jenom závěr – asi čtvrtá písnička “ těsně před tím, než jsme vystupovali. Hned po našem vystoupení na festivalu to byl nejúžasnější moment celého zájezdu.
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (23) HD (0:33)
Popis: Pátek 6. 7. 2018 – Omiš – Trg Stjepana Radića – Pohled do „zákulisí“ těsně před zahájením
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (24) HD (9:46)
Popis: Pátek 6. 7. 2018 – Omiš – Trg Stjepana Radića
Záznam zahájení festivalu s úvodem a s naším blokem Čiribiribela, Čija je ono divojka. Úžasná atmosféra, fantastické publikum, které nás přijalo hned po první písničce... Zážitek na celý život :-) Mali dodatak za naše hrvatske prijatelje – riječ „úžasná“ na hrvatskom znači odlična, fantastična, super :-)
Celý záznam večera v HD kvalitě včetně našeho bloku můžete vidět na adrese www.youtube.com/watch?v=UB0YuSS4p54
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (25) HD (0:47)
Popis: Pátek 6. 7. 2018 – Omiš – Trg Stjepana Radića – První okamžiky po našem vystoupení. Bez komentáře...
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (26) HD (1:07)
Popis: Pátek 6. 7. 2018 – Omiš – Trg Stjepana Radića – Druhý okamžik po našem vystoupení. Rolničky připravily svému vedoucímu překvapení - překrásné videopoděkování. Se svolením členů sboru se na ně můžete podívat na násleujícím videu
YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (27) HD (0:32)
Popis: Pátek 6. 7. 2018 – Omiš – Trg Stjepana Radića – Druhý okamžik po našem vystoupení – ještě jednou. Rolničky připravily svému vedoucímu překvapení – překrásné videopoděkování. Zveřejněno se svolením členů sboru :-)

FotoFotogalerie – Cesta autobusem, zvuková zkouška, mezičas do začátku festivalu (101)
FotoFotogalerie – Festival – zpíváme a to, co bylo potom (100)

Napsali o nás:
htmwww.dugirat.com – zpravodajský server splitsko-omišské riviéry
htmwww.fdk.hr – oficiální stránky Festivalu dalmatinskih klapa – článek o zahajovacím večeru
... a také spousta odkazů, komentářů a dalších obrázků a videí různě po Facebooku.


9. den

Sobota 7. 7. 2018 – Poslední den, večer odjezd

Poslední den – sice poslední, ale ještě máme celý jeden den před sebou. Ráno jsme odnesli všechny věci z našich apartmánů, aby se mohlo uklidit pro další skupinu. Po snídani jsme se ještě naposled projeli autobusem do Omiše, podívali se na (prázdné) místo, kde jsme včera zpívali a pořídili poslední suvenýry a dárečky – nejedlé i jedlé :-)
Po obědě jsme měli ještě dost času na závěrečné počvachtání v moři – včera jsme totiž balili inteligentně a všechno potřebné nechali v kufru nahoře. Po večeři v restauraci na pláži už jsme se jenom rozloučili s mořem, pláží, penziony, úžasnými lidmi, kteří se o nás celou dobu starali, naložili věci i sebe do autobusu a vydali se na dlouhou cestu domů.

FotoFotogalerie – Poslední výlet do Omiše, minuty před odjezdem, rozloučení s Omišem – tady jsme zpívali... P. S.: Jak se později ukázalo, ten palec, který nakopnul obrubník, byl zlomený... :-( (34)


10. den

Neděle 8. 7. 2018 – Návrat domů

Celá zpáteční cesta probíhala v pohodě. Klapa většinu cesty prospala – ono se také nic moc jiného v autobusu dělat nedá – a navíc: těch uplynulých devět dnů bylo opravdu hodně náročných, ale hlavně a určitě nezapomenutelných. A já jenom doufám, že v dobrém. Poslední písnička celého zájezdu ovšem zazněla až v Praze před autobusem.

YouTubeDPS Rolnička Praha 12 - zájezd do Chorvatska na 52. FDK (28) HD (1:34)
Popis: Neděle 8. 7. 2018 – Praha – Závěrečná písnička celého zájezdu – bylo to super.


Split

Pondělí 23. 7. 2018 – Malý dodatek ze Splitu a Omiše

O dva týdny později už na dovolené jsem opět brouzdal Splitem. Ve Vestibulu, kde jsme zpívali a kde tehdy dělníci stavěli lešení pro divadlo, bylo vše stejné – divadelní představení ještě pokračovala dále. Za chvilku se objevili čtyři „domácí“ zpěváci – klapa Vestibul – a začali zpívat. Nedalo mi to a po krátké domluvě jsem si dvě písničky zazpíval s nimi a pak jsme si chvíli povídali. Ptal jsem se jich, zda byli v Omiši na festivalu, oni že ne, že vlastně jsou každý z jiné klapy a takhle se scházejí jenom tady. A pak se zase zeptali oni, jestli já jsem byl v Omiši – asi proto, že jsem měl na sobě festivalové triko. A já jsem jenom stačil říct, že jsme zahajovali festival, a už se to od všech čtyř začalo sypat: ...jo to byly ty žlutý děti... no ty byly skvělý... to bylo výborný... my jsme vás viděli v televizi... to se vám povedlo... ty jsi vedoucí?... poslouchal jsem to v rádiu Dalmacija... kolik jste dostali bodů... to vážně nebyly chorvatský děti?... já jsem si vás pouštěl na Youtube... vy jste tam na titulní fotce...
Nu, zkrátka, ačkoliv to tak možná nevypadá, Rolnička svým vystoupením pronikla do všeobecného klapského a festivalového povědomí. Podobná situace se totiž odehrála ještě jednou v Omiši, když jsem se ještě na chvíli zastavil v muzeu Festivalu dalmatinskih klapa, s úplně cizími lidmi, kteří naše vystoupení viděli večer živě.
Neka živi klapska pisma!